Onemocněnídýchacích cest lze rozdělit na onemocnění horních a dolních dýchacích cest. Která jsou pro děti nebezpečnější a proč? akutní laryngitidu. Anatomické zvláštnosti dětského dýchacího ústrojí usnadňují vznik této poruchy průchodnosti. Objevuje se náhle a může vést k velmi těžkému, až život
Dýchacímicestami proudí při dýchání vzduch do plicních sklípků. Dýchací cesty jsou souhrnné označení pro naše ústa, , hrtan, průdušnice, průdušky až po plíce. Ovšem anatomie dýchacích cest je ještě složitější. Dýchací cesty jsou často napadeny různými infekcemionemocněními, které nám zhoršují
po10 dnech jejich trvání. Virové infekty horních cest dýchacích jsou diagnostikovány průměrně u dítěte 6–8× ročně. Dle literárních údajů jsou asi 2 %–20 % katarů horních dýchacích cest komplikovány akutní bakte-riální infekcí. Bakteriologické vyšetření (ať
11. AKUTNÍ RHINOFARYNGITIDA (NEMOC Z NACHLAZENÍ, SYNDROM AKUTNÍ RÝMY) Charakteristika: Nejčastější typ akutního zánětu horních cest dýchacích, charakterizovaný zánětlivým postižením sliznic nosohltanu. Jedná se obvykle o samoúzdravné onemocnění, laickou veřejností označované jako nemocAkutníkašel je nejčastěji projevem infekce horních cest dýchacích. Většinou je spojený s rýmou a lehce zvýšenou teplotou. Bývá převážně virového původu a mívá nekomplikovaný průběh. Léčba není nutná, mukolytika a sekretolytika nejsou Akutníonemocnění horních cest dýchacích (HCD) je v zimních měsících nejčastějším důvodem návštěvy dětského lékaře. Článek podává přehled nejčastějších diagnóz a algoritmus jejich léčby. Acute upper airway disease is the most common reason for seeing a paediatrician during the winter months.GHeJXV.
